Registrovat | Přihlásit
0
0
10. března 2022

Zdraví začíná ve střevech

Jak nás ovlivňuje naše střevní mikrobiota

V našem těle žije obrovské množství bakterií a dalších mikrobů. Osidlují naši kůži, dutinu ústní, dýchací cesty, močové a pohlavní ústrojí, a především trávicí ústrojí.  Jen ve střevech jich nalezneme přes 100 bilionů. To je více, než má naše tělo svých vlastních buněk. Pomáhají nám zpracovávat živiny – například vlákninu, chrání nás před patogeny a vyrábí pro tělo nezbytné mastné kyseliny s krátkým řetězcem, vitamín K a další bioaktivní látky jako hormony, enzymy a neuropřenašeče.

Bakterie v našem střevě spolupracují se všemi homeostatickými systémy těla. Oboustranně komunikují s nervovou a endokrinní soustavou, podílí se na vývoji a funkci imunitního systému. Mikrobiota je čím dál tím více v hledáčku vědců po celém světě. Podle jejich poznatků čile spolupracuje s mozkem skrze osu střevo-mikrobiota-mozek a podílí se na modulaci nálady, neurodegenerativních onemocnění či duševních onemocnění. Z této komunikace mezi mozkem a střevem zřejmě pochází staré rčení „nemám na to žaludek“, které se používá téměř jako analog k „nemám na to nervy“.

Střevní mikrobiota je esenciální pro zdraví lidského organismu. Je tedy pravda, že zdravé střevo ovlivňuje celkové zdraví? Stačí se starat o svou mikrobiotu, pít kefíry, jíst zelí, užívat postbiotika a prebiotika a budu zdravý minimálně 100 let? Lidské tělo takhle jednoduše bohužel nefunguje. Tělo je komplexní systém a jeho správné fungování závisí na harmonii mnoha systémů. Střevní mikrobiota je pouze jedním z nich. Co se stane, když se našim střevním bakteriím nedaří? Známým příkladem je průjem nebo nespecifický střevní zánět. Závažnějším syndromem způsobeným právě disharmonií střevní mikrobioty je syndrom dráždivého tračníku, který způsobuje průjem, bolest břicha a nadýmání. Disharmonie střevní mikrobioty se podílí i na celiakii a může hrát svou roli v rozvoji nádorových onemocnění a alergií.

O střevě se někdy mluví jako o druhém mozku. Toto přízvisko mu právem náleží, obsahuje totiž početnou síť neuronů nazývanou enterický nervový systém a produkuje až 90 % serotoninu – hormonu štěstí. Porozumění mikrobiálnímu společenství a řádná péče má tedy zásadní význam pro naše celkové fyzické i duševní zdraví.

Střevní mikrobiota se ustanovuje již od dětství. Její složení závisí na způsobu porodu, kojení, místu narození, rase, později pak věku a celkovém životním stylu. Mikrobiální společenství prochází, stejně jako my, vývojem. Největší změny nastávají během prvních třech let života. V dospělém věku je střevní mikrobiota poměrně stabilní, nedojde-li k narušení pomocí vnějších vlivů, například léky. Největší vliv mají antibiotika, která vedle patologických bakterií ničí i bakterie symbiotické, proto jsou po léčbě antibiotiky doporučována jako následná péče postbiotika, která urychlí obnovu střevní mikrobioty.

Ve světě potravinových doplňků pro tyto účely rozlišujeme dva pojmy, postbiotika a postbiotika. Postbiotika jsou živé organismy obsažené v mnoha potravinách, hojně se vyskytují v mléčných výrobcích, fermentovaných potravinách nebo v kysaném zelí. Tyto organismy  přijímané v adekvátním množství mají příznivý vliv na naše zdraví. Mezi nejznámější z nich patří bakterie mléčného kvašení Lactobacillus a Bifidobacterium.  Prebiotika jsou látky pro naše tělo těžko stravitelné nebo nestravitelné, mají ale pozitivní vliv na růst a aktivitu střevní mikrobioty. V posledních letech se rozšiřuje pojem psychobiotika, a to pro rodinu probiotik, která má příznivý vliv na duševní zdraví.

Mgr. Kristina Hakenová

Sdílejte:
ZPĚT
magnifiercrossmenu